|
|
Energetické zásobování areálu Technická 2
Buráň, Petr ; Lisý, Martin (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce s názvem „Energetické zásobování areálu Technická 2“ je rozdělena do více částí. Na začátku práce se seznámíme s pojmem kombinované výroby elektřiny a tepla a také s principem fotovoltaické výroby elektřiny. Na teoretickou část navážeme praktickým popisem areálu před a po rekonstrukci. Dále si rozebereme, jak byly rekonstrukcí ovlivněny spotřeby energií v areálu. Na závěr si provedeme návrhy instalace lokálních zdrojů elektřiny a tepla do areálu Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé návrhy si rozebereme z hlediska energetického i ekonomického.
|
|
|
Power - plant
Studený, Jan ; Severa, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Projekt „POWER - PLANT“ se zabývá rehabilitací bývalé Ústřední elektrárny a konverze Dolu Schöeller (Nejedlý I a III) v obci Důl Libušín. Nově bude pro objekt elektrárny navržena technologie s progresivním fluidním kotlem na biomasu, parní turbínou o výkonu 7 MW a absorpční (trigenerační) jednotka produkující teplo, chlad a elektřinu, která navíc bude fungovat jako chladič primárního okruhu elektrárny. Zdrojem vody nejen pro elektrárnu bude bývalá těžební jáma Nejedlý I, která je v současnosti zaplavena pitnou vodou o teplotě cca 12°C. Tento systém využívá s vysokou účinností vložené palivo (biomasu), kterého je ve výsledku potřeba méně. Větší podíl vyrobené elektřiny a část tepla budou distribuovány do veřejné sítě. Na většině území budou navrženy veřejně přístupné skleníky z ocelovo-hliníkové konstrukce vyplněné ETFE fólií tvořící tepelně izolační membránu naplněnou vzduchem. Důvodem je vytvoření podmínek pro pěstování tropických a subtropických rostlin. Skleníky budou napojeny na absorpční jednotku elektrárny (prostřednictvím podzemních meandrů ve kterých bude cirkulovat voda), ventilační šachtu dolu a na důlní vodu - tudíž bude možné řídit podmínky vnitřního prostředí těchto staveb bez vlivu ročního období a hlavně bez nutnosti montáže dalších technologických zařízení. Zároveň bude zajištěna kooperace s absorpční jednotkou na chlazení primárního okruhu - proto odpadá nutnost chladících věží, případně ventilátorů. Součástí projektu bude vybudování detašovaných pracovišť Fakulty strojní ČVUT v Praze - Ústavu progresivních technologií a systémů pro energetiku a Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Důvodem je umožnění studentům a vědcům aktivně a hlavně v praxi se podílet na provozu a především vývoji dané problematiky. Pro veřejnost je v areálu kromě samotných skleníků přístupné také vnitřní a venkovní termální koupání. Součástí vstupního vestibulu je bistro a především přednášková síň. Cílem práce je decentralizovaný botanicko-energetický soubor staveb produkující elektřinu, teplo, chlad a biomasu a vytvářející rekreační, edukační a výzkumné podmínky.
|
|
|
Termoelektrický generátor pro spalinový tah kotle
Třináctý, Jiří ; Baláš, Marek (oponent) ; Brázdil, Marian (vedoucí práce)
S tenčící se zásobou fosilních paliv, roste zájem o co možná nejefektivnějšího využívání primárních zdrojů energie. V celé řadě dnešních zařízení odchází značná část energie paliva nevyužita v podobě odpadního tepla. Jako vhodné dílčí řešení se ukazují aplikace s termoelektrickým generátorem, čili zařízením přímo přeměňující tepelnou energii na energii elektrickou. Tento trend v posledních letech dokazuje rostoucí zájem o tuto technologii a vývoj nových termoelektrických materiálů. Krom zmíněného využití odpadního tepla lze termoelektrické generátory nalézt v řadě dalších aplikací, především jako zdroje elektrické energie v podmínkách, kde jsou vyžadovány minimální nároky na údržbu, bezporuchovost, spolehlivost a dlouhou životnost. Text práce je rozdělen do tří částí: teoretické části, části zabývající se návrhem a realizací generátoru a závěrečným zhodnocení. Teoretická část obsahuje popis základních termoelektrických jevů, termoelektrických materiálů a jejich vlastností, popis hlavních komponent termoelektrických generátorů a aplikace, v nichž se termoelektrická přeměna využívá. Část návrhu a realizace se zabývá návrhem termoelektrického generátoru pro spalinový tah kotle a porovnání hodnot návrhu s reálnými naměřenými hodnotami.
|
|
|
Záložní zdroj (UPS)
Mrázek, Petr ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji (UPS) a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám a následkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetických zdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje zabezpečení dodávky elektřiny ve zdravotnických zařízeních, včetně požadavků na nouzové zdroje energie. V závěru práce je věnován prostor návrhu vlastního záložního zdroje, včetně jednotlivých schémat a popisu řešení při realizace dílčích částí navrženého záložního zdroje.
|
|
| |
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících vývoj spotřeby elektrické energie
Seiml, Jan ; Mařica, Lukáš (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj spotřeby elektrické energie. Jedním z možných způsobů popisu je statistická analýza, kde lze vypočítat statisticky významné faktory a jejich kombinace, které se podílejí na vývoji tvorby spotřeby elektrické energie. Tyto významné faktory mohou sloužit pro modelaci dalšího vývoje spotřeby elektrické energie, tedy dlouhodobou predikci. V druhé kapitole je pojednáváno o počátcích užívání elektřiny na přelomu 19. a 20. století, až do současného stavu energetiky na území dnešní České republiky. Je zde uveden vývoj přenosové soustavy, vývoj spotřeby elektřiny v sektorech národního hospodářství, možnosti využívání elektrické energie a celková bilance elektřiny a zdrojů energie. Třetí kapitola slouží jako přehled v užívání a spotřebě elektrické energie v okolních státech Evropy a v nejzajímavějších státech světa v tomto ohledu. Čtvrtá kapitola obsahuje statistickou analýzu. V první části je uveden podrobně seznam analyzovaných veličin (jednotlivých spotřeb), zkoumaných faktorů a analyzovaných států. Dále je zde uveden postup statistické analýzy pomocí jednoduché nebo vícenásobné regrese a její následné aplikování a vyhodnocení pro Českou republiku a další státy Evropy. Z vyhodnocení je zřejmé, že nejzásadnější vliv na vývoj spotřeby elektrické energie má vývoj HDP, avšak je za potřebí brát v úvahu i další možné faktory ovlivňující spotřebu elektrické energie a nespoléhat se pouze na HDP při tvorbě dlouhodobé predikce elektrické energie. Pátá kapitola obsahuje lehký pohled na snižování spotřeby elektrické energie a úspory, které mohou být jak politickým, tak i makroekonomickým následkem. Jejich vyčíslení není vždy jednoznačné a v konečném důsledku může vést úsporné opatření k větší spotřebě energie, než je velikost úspor samotných.
|
|
|
Efektivní vytápění rodinných domů
Čulík, Martin ; Poláčik, Ján (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím základních informací a možností způsobů vytápění rodinných domů. Navržení toho správného typu vytápění je důležitým faktorem pro následný dobrý chod vytápění a správný komfort v domě. V druhé části práce bude popsán modelový dům a budou provedeny výpočty.
|
|
|
Fotovoltaické články v architektuře
Bidlová, Jitka ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Chybík, Josef (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Stále častěji se setkáváme s instalacemi obnovitelných zdrojů energie. Jedním z nich je přeměna slunečního záření na elektrickou energii ve fotovoltaických článcích. Instalace fotovoltaických systémů do budov a krajiny se stává moderním přístupem k architektuře a urbanismu, čímž vytváří nový architektonický výraz - "solar design", který přináší nejenom energetický profit, ale úspěšně nahrazuje tradiční materiály a jejich užitné vlastnosti.
|
|
| |
|
|
Peltierovy články pro výrobu elektrické energie
Brázdil, Marian ; Nerud, Pavel (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
V posledním desetiletí došlo k vzestupu zájmu o termoelektrické aplikace. Termoelektrické generátory, které umožňují přímou přeměnu tepla na elektřinu, se v souvislosti s požadavky na ekologický provoz a úspory primárních zdrojů stávají atraktivními. Vědci intenzivně zkoumají a vyvíjí nové materiály a struktury vhodné pro tyto aplikace. Dochází k postupnému zvyšování účinnosti. Přestože nemáme k dispozici materiály s velmi výraznými termoelektrickými vlastnostmi, které by umožnily cenově srovnatelnou výrobu elektřiny, může být použití termoelektrických generátorů přínosem. Například v případech, kdy vzniká velké množství nevyužitého odpadního tepla, může použitím termoelektrického generátoru vzrůst celková účinnost zařízení i přes nízkou účinnost samotného generátoru. Předkládaná práce obsahuje popis Peltierových článků, které tvoří stěžejní část termoelektrických generátorů. Zabývá se jejich principy, konstrukcí a možností produkce elektrické energie. V praktické části je navržena konstrukce generátoru malého výkonu, využívajícího nízkopotenciální odpadní teplo spalin automatického teplovodního kotle Verner A251.1.
|
host ::
RSS.